Jedna ze skupin v Lublani si zvolila výzkumné/objevné učení jako způsob, jak prozkoumat okolí a učit se od sebe navzájem. V rámci výzkumného projektu se účastníci zaměřili na minulost, současnost a budoucnost čtvrti Poljane, v níž se nachází slovinská Univerzita třetího věku. 

Účastníci konzultovali archivní materiály, sbírali staré pohlednice oblasti, vyhledávali audiovizuální materiály a procházeli se po čtvrti, přičemž diskutovali o fyzickém a sociálním prostředí a identifikovali nejcennější pohledy. 

Při svém průzkumném učení postupovali členové skupin Sousedství snů v několika krocích: 

1) Analyzovali své vlastní zájmy: Byli vyzváni, aby si zapsali své dojmy a napsali o svých osobních zkušenostech s danou oblastí. Členové výzkumných skupin například popisovali, co potkali cestou do budovy Univerzity třetího věku („Čeho zajímavého jste si všimli, když jste přicházeli na univerzitu?“). 

2) Jejich zjištění byla rozdělena do tematických skupin. Objevily se různé kombinace jednotlivých písemností a příběhů. Byly kombinovány tak, aby zážitky a vzpomínky byly spojeny i s některým aktuálním prostorovým tématem. 

3) Shromažďovali informace a údaje týkající se vybraných témat. Jednotlivá témata byla obohacena o osobní příběhy anonymních obyvatel města, kteří se rekrutovali z osobních sociálních sítí (příbuzní, přátelé, bývalí spolupracovníci, sousedé…). Způsoby sběru dat byly přizpůsobeny jednotlivým respondentům: ústní rozhovory nebo psaní vlastních příběhů a vzpomínek. Byly pořízeny fotografie čtvrti a budov. Diskutovalo se o nedávné rekonstrukci Poljanské ulice. Zjištění byla zaznamenána. 

4) Osobní příběhy seřazené do oblastí, které spojují jednotlivá témata s formálními údaji. Příběhy pak byly zkoumány z různých úhlů pohledu. Vložením teoretických poznatků a údajů z odborné literatury a studií se jednotlivé příběhy staly věrohodnějšími. Členové skupin navštěvovali knihovny, archivy, muzea, kulturní centra a celostátní rozhlas a vzájemně si nesmírně pomáhali při vyhledávání literatury apod.

5) Veřejná kampaň: Členové sousedské skupiny se podíleli na koncepci výstavy, napsali filmový scénář (museli se to nejdříve naučit) a natočili film. Účastníci se také podíleli na natáčení televizního filmu o bytech pro seniory a přístupnosti veřejného prostoru. Dále si vzájemně pomáhali při přípravě pouliční akce. U kulatého stolu diskutovali o svých pohledech a zjištěních se studenty architektury a architekty. (Viz Mezinárodní pouliční akce: Kulatý stůl, Formování výstav, Natáčení videí).